Chladící pult

Když se v dobách mého dětství v nejmodernějších masnách a lahůdkářství začaly objevovat nové chladící prodejní pulty, zkušené hospodyně jen frněly: "To se nemůže ujmout, vždyť je to nesmysl! Ten břichatej pult zabírá moc místa a není kde udělat potom přepážku, aby si na ní zákaznice mohly položit tašku!" A vida, ujalo se to - a jak! Dnes prakticky v krámě nenajdete paradoxně naopak ten pult, na který by si hospodyně mohly odložit tašku. Heslo "Náš zákazník, náš pán," to se jen hlásá, ale v praxi je to prostě jinak. Máte chlazený potraviny, holoto, tak co byste ještě chtěli? Prodavačka musí stát hodiny za pultem a zdvořile se culit, obsluhovat, jako když bičem mrská a obracet se v krámě jako hrací káča! Ale každá zákaznice s taškou (a že snad každá ženská na nákupu nějakou tu tašku má), musí tenhle nákupec pokorně položit před pultem na podlahu a té prodavačce na druhé straně se jako Ivánek ve známé poháce o mrazíčkovi pokloní až k zemi. Nu, proč by ne. V téhle zemi se pořád něčemu klaníme, takový denní nácvik přece nemůže škodit. A že půjdeme do důchodu po létech ještě zhuntovanější? Prosím vás, jakýpak důchod, než se k němu dohrabeme, už na něj stejně nebude!

Gorily v zoo

Propána, co to v té pražské ZOO pořád tropí? Nepatřím k jejím častým návštěvníkům, značná vzdálenost od domova, nemalé vstupné mi v tom zbraňuje a nemám ani záminku, že se tam musím podívat s malým dítětem... ale ke zvířatům mám lásku a sleduji, co se v jejich útulku děje. Protože kladné zprávy ale vždycky nějak reychle zapadnou a zůstanou jen katastrofy, hodnotila bych to slovy: "No maucta, při záplavách si nechali zadrhnout lachtana a nakonec ho na řece uštvali při pronásledování, utopili slona a teď, když nemají ani výmluvu na nějaké mimořádné události, zase nedohlídají vzácnou gorilu Kambu, takže tolik národem vytoužené a očekávané mládě narodí mrtvé. Lékařská věda dnes umí zázraky, když je snaha, u lidí včas odkryje vrozené vady, komplikace při porodu, lecčemus dovede i předejít. Opice je člověku prakticky velmi blízkou příbuznou... a nikdo jí nepomůže. Zvířata přece dáváme do zoologických zahrad, aby tam byla opečovávána, chráněna před pytláky, před vyvražděním, aby se rozmnožovala. Nu, asi to bude chtít požehnání nějakého opičího pánaboha, který požehná:" Gorily jděte a množte se!" Člověk si to tady na zemi neohlídá.

Kdo na to má

Všichni přicházíme na svět stejní - uřvaní a nahatí. V čem to vězí, že někdo se za život domůže slušného majetku a jiný až do smrti tře bídu s nouzí, toť otázka, na kterou bylo vyřčeno moc dohadů a stejně nejsou k ničemu. Že je to jen ve schopnosti a vytrvalosti zaručeně pravda není, protože jsou lidé schopí a vytrvalí, kteří to přesto za celé roky vcelku nikam nedotáhnou a naopak flinkové a střeďáci, na které se usměje štěstěna a prachy mají v kapse. Tak ať, o tomhle jsem mluvit nechtěla. Zaujal mne případ mohovitého podnikatele, který při dopravní nehodě zabil dva lidi. měl být potrestán jako všichni v tomto případě, on ale nebyl. Ještě před soudním jednáním zaplatil pozůstalým po obou zabitých vysoké odškodné a státní zástupkyně jej proto trestu zprostila. Údajně sice neoprávněně, nicméně rozhodnutí platí, protože je podle zákona nelze zrušit. To je všechno hezké, ale já se ptám: Do čeho všeho už ten zákon nebude strkat nos?! Jistě, není morální, aby někdo někoho zabil a potom se z odpovědnosti vykoupil, protože má víc neži jiní, kteří by to ve stejné situaci udělat nemohli. Na druhou stranu, co pozůstalým po těch dvou pomůže, když viníka zavřou? Zaprvé ho podle našich zákonů stejně odsoudí jen na pár let, což je vlastně směšné, zadruhé, co jim je platné, i kdyby bručel až do smrti, když oni přišli o své blízké, možná o oporu finanční, o otce, živitele? Že jsou peníze špinavé? Jsou, ale prostě světem vládnou a ať jde o ně nebo o jiné hodnoty, stejně to tu chodí výhradně stylem "něco za něco". Tak proč nenechat v takových případech na pozůstalých, zda výkupné přijmou či nikoli? Koneckonců, právě naopak se může stát, že zabitý je lemra neschopná a nehodná, o rodinu se nestará a pozůstalým je jeho smrt a odškodné opravdovým požehnáním. Že je kacířské, co říkám? Ale ano, leč když ono se na světě stejně nic neměří stejným metrem!