Kdo na to má

Všichni přicházíme na svět stejní - uřvaní a nahatí. V čem to vězí, že někdo se za život domůže slušného majetku a jiný až do smrti tře bídu s nouzí, toť otázka, na kterou bylo vyřčeno moc dohadů a stejně nejsou k ničemu. Že je to jen ve schopnosti a vytrvalosti zaručeně pravda není, protože jsou lidé schopí a vytrvalí, kteří to přesto za celé roky vcelku nikam nedotáhnou a naopak flinkové a střeďáci, na které se usměje štěstěna a prachy mají v kapse. Tak ať, o tomhle jsem mluvit nechtěla. Zaujal mne případ mohovitého podnikatele, který při dopravní nehodě zabil dva lidi. měl být potrestán jako všichni v tomto případě, on ale nebyl. Ještě před soudním jednáním zaplatil pozůstalým po obou zabitých vysoké odškodné a státní zástupkyně jej proto trestu zprostila. Údajně sice neoprávněně, nicméně rozhodnutí platí, protože je podle zákona nelze zrušit. To je všechno hezké, ale já se ptám: Do čeho všeho už ten zákon nebude strkat nos?! Jistě, není morální, aby někdo někoho zabil a potom se z odpovědnosti vykoupil, protože má víc neži jiní, kteří by to ve stejné situaci udělat nemohli. Na druhou stranu, co pozůstalým po těch dvou pomůže, když viníka zavřou? Zaprvé ho podle našich zákonů stejně odsoudí jen na pár let, což je vlastně směšné, zadruhé, co jim je platné, i kdyby bručel až do smrti, když oni přišli o své blízké, možná o oporu finanční, o otce, živitele? Že jsou peníze špinavé? Jsou, ale prostě světem vládnou a ať jde o ně nebo o jiné hodnoty, stejně to tu chodí výhradně stylem "něco za něco". Tak proč nenechat v takových případech na pozůstalých, zda výkupné přijmou či nikoli? Koneckonců, právě naopak se může stát, že zabitý je lemra neschopná a nehodná, o rodinu se nestará a pozůstalým je jeho smrt a odškodné opravdovým požehnáním. Že je kacířské, co říkám? Ale ano, leč když ono se na světě stejně nic neměří stejným metrem!