Důchodové pojištění a důchody

Není tomu tak dávno, co jsem někde narazila na článek o důchodovém připojištění. Češi si prý spoří nízké částky a mnozí tuto možnost docela ignorují. Zatímco leckde ve světě je důchodové připojištění dokonce povinné! Článek vyzněl v tom duchu, že zatímco jinde ve světě pevné vlády vědí, jak donutit občany k svědomitosti, tady je to taková slabota, že si každý dělá, co chce. Tedy, ony ty naše vlády, nepravidelně po sobě na trůn vystupující, jsou jedna horší než druhá, to se nedá popřít, ale v tomto náhodou, se všechny dohromady chovají rozumně. Spořit, spořit si na důchod, občane! No jo, ale to by muselo být z čeho! Vytvořte tu takové podmínky, aby každý pořádně pracující člověk měl příjmy odpovídající těm ve státech, kde se spoří povinně - a vyčůraní Češi si zaručeně budou ukládat i dobrovolně. Kdo by netoužil mít na stará kolena životní standard přinejmenším stejný jako v době zaměstnanosti, ale přitom už si mohl dělat, co se mu zlíbilo. To by bral každý. Ale tady, jak to zatím vypadá, až na pár výjimek, lidé mají smůlu. Přežili léta totality (určité jistoty, ale zastřižená křidélka a povinné kývání), přežili léta nejistot a možného odmlouvání, které ale stejně k ničemu nevede) a do důchodu půjdou s několika tisícovkama, za které bych si tak troufla vydržovat středně velkého psa.