Úvahy

Thoughts

čtvrtek, dubna 01, 2010

To aby měl člověk hlavu jako škopek...

Kdeže jsou časy, kdy fousatý Walda Matuška prozpěvoval písničku, kde se vyskytovalo v textu "a ceny jsou stálý..." (no, vzápětí následovalo " a lidi se maj!" a to byl kec). Ale ty stálé ceny, kéž by Bůh dal a vrátilo se to zase do normálu, protože to co se na našem trhu děje, to snad nemá obdoby ani na orientálním bazaru. Uvedu příklad: naši kocouři baští jisté sušenky, které čistí kočičí žaludek od chlupů co macci spolykají při mytí. Zkrátka - pokud ty sušenky pravidelně konzumují, kocourci nezvrací. (Jaké to přesně sušenky jsou nepovím, aby to nějaký pitomec nepovažoval za nekalou reklamu, ale ano, funguje to). Jsme tedy na tom produktu doma dost závislí, kupuji vždycky několik krabic najednou, aby nám sušenky nikdy nedošly. Tuhle ale přesto došly! A já tedy došla do místní prodejna s kočičími potřebami, že promptně dovalím další. Ano, povědomé krabice sušenek tam stály vzorně vyhřadované, u nich ale cena, z níž se
mi protočily panenky: 44 Kč. (Podotýkám, že krabice obsahuje 30 deka!) Řekla jsem si, že deko řádově za kačku třicetpět mít kocourci opravdu nemusí, buď se mi podaří sehnat sušenky někde jinde za rozumnější cenu, nebo holt budou macci blinkat a já ta neestetická blitíčka uklízet. Den nato jsem náhodou něco nakupovala v prodejně drogistického zboží, kde mají také zvířecí koutek. Zašla jsem mrknout - a ano, ony sušenky se tam skvěly za 27,90. Tedy mám-li mluvit upřímně, cena také nic moc, ale oproti těm 44 kačkám... Jo - to hlavní jsem neřekla, že? Obě prodejny se
na sebe skoro dívají, jsou na různých stranách téže ulice skoro naproti sobě!