Volby

Volby! Je otázkou, zda v České republice mají ještě nějaký význam! Všechno tu jaksi spěje od desíti k pěti, pánové "nahoře" se střídají v křeslech, pobírají tučné prebendy dokonce i když vůbec nic nedělají a možná se dokonce radují, kam to v životě dotáhli. Malí lidé mají z toho jen nepříjemnosti. A nepříjemností ne nejmenší bych nazvala neustálé a nadměrné obtěžování volební kampaní jednotlivých stran. Nechci tu vzbuzovat ještě větší vášně než v současné době vřou a tak v následujících větách nebudu konkrétní, ale: jdu do práce a osloví mne půvabná mladá dívenka. Předpokládala bych, že pracuje pro nějakou dobročinnou organizaci a protože pokud mám, na takové akce přispívám, sahám po peněžence. Ale ona s úsměvem vrtí hlavou a podává mi volební leták. O ulici dál mi dívka s odznáčkem jiné strany nabízí rovnou malou igelitku se slovy "neměla byste zájem o naše volební materiály?" Sotva se zmohu na slušnou odpověď, neb celá řada mých předků byla přírodu milujícími lesníky a ti jistě přímo rotují v hrobě při pomyšlení, kolkik vzrostlých stromů muselo padnout při výrobě papíru, na který potom někdo natiskl takové cancy. Sliby, sliby, sliby, ale co z toho, když žádná ze sztan nakonec ty své nesplní, i když zasedne k veslu? Doma otvírám dopisní schránku s nadějí, že by tam mohla být zpráva od babičky z chalupy. Místo toho se na mne vyline hotová záplava dalších volebních letáků. Je jich - hergot - taková kupa, že spolu s letáky reklamními naplnily celý kaslík. Málem se mezi nimi ztratil nejen koresponďák od babičky, ale i poukázky na zaplacení inkasa. Takže až příště inkaso nezaplatím, ať se nikdo neopovažuje mne za to vinit jako zločince, nechť si to příslušné orgány vyřídí se zástupci volebních stran!