Vyslovnost

Šlapu si po tomto světě sotva půl století a přesto už mám dlouho podezření, že velká část mých bližních by patřila do blázince. Nedavno se mi to zase jedním důkazem potvrdilo! Od mého dětství se jméno skladatele Wolfganda Amadea vyslovovalo tak, jak psáno. Tedy "Mozart" - se "zet". Ale někdy před třiceti léty přišla nějaká moudrá hlava s názorem, že správně by se mělo vyslovovat "Mocart". Samozřejmě, ta hlavička podpořila svůj názor tolika argumenty, že z toho mnozí zfamfrněli a proti zdravému selskému rozumu začali horlivě "mocartovat". Posluchače to tahalo za uši, rozumnější hlasatelé v rozhlase a televizi se snažili o takovou výslovnost Mistrova jména, aby to osudné písmenko zaznělo nějak neutrálně... Tuhle jsem se po létech dočetla, že "mocartiáda" není vůbec na místě, že v českém jazyce je vhodnější klasická výslovnost Moje prababička měla v takovém případě vhodnou průpovídku: "No to by němej neřek, dyby mu hubu roztrh!"