Vaření

Tak přemýšlím, kdy asi člověka jako živočišný druh poprvné napadlo začít konzumovat potravu jinak než za syrova. Kdy první pravěký muž či žena přistrčil nějaký kus flákoty do ohně nebo ho zahrnul žhavým popelem, prostě kdy se začalo s "vařením". Říkám si, aby tenkrát toho dotyčného husa kopla (nebo raději, kéž by to byl pořádně vyvinutý mamut)! Ano, kdyby tohle nikdo nikdy nevymyslel, unikly by lidem krásné chvilky posezení při svíčkách v luxusních restauracích a požitek z jídla servírovaného na krásném porcelánu, ale zase by v každé domácnosti nemuseli mýt denně hory nádobí a lidé by patrně byli zdravější o ty vitamíny, které denně v potravinách tepelnou úpravou zničí. Nemyslím si, že bych musela za syrova chroupat obilná zrníčka, když se mohu klidně zakousnout do krajíce chleba, ale strkat do hrnce zeleninu nebo ovoce které klidně mohu pojíst za čerstva mi připadá zhůvěřilé. A to nemluvím o dobách, kdy si člověk mohl v každých polotovarech koupit bochánek syrového umletého hovězího na tatarský biftek - což už v posledních létech jaksi není možné. Zajímavé ale přitom je, že čím víc oklesťujeme podobnou nabídku a v rámci hygieny strkáme jednotlivé kousky potravin do baciluneprostupných obalů, tím víc zhoubných nemocí mezi lidmi bují. Děkuji, nechci!